zahlavi.GIF

Global Politics

TÝDEN.CZ

18. 10. 2017
Rubrika: Česká politika

Chce to změnu...

Autor: Michael Fiala

30.01.2010 14:06

Tento rok se budou konat parlamentní volby do Poslanecké sněmovny ČR a ať už jednou průzkumy ukazují na vítezství ČSSD, ale možnosti pravicové koalice, nebo drtivé vítězství levice, která bude málem disponovat ústavní většinou, hrozí stále jedna věc - volební pat. Průzkumy veřejného mínění (lhostejno, zda je dělá STEM, Median nebo třeba CVVM) u nás stále trpí značnou nepřesností, takže je lze brát a číst pouze s nutným odstupem. Zkušenost a rozmístění figurek na dnešní české politické mapě zkrátka na možnost volební remízy stále poukazují.

Jak z toho ven? Jako rozumné a téměř jediné řešení se nabízí změna našeho volebního systému. Tato jednoduchá pravda však naráží hned na několik nejednoduchých překážek. 

Zaprvé je to tradice našeho poměrného volebního systému, který u nás má mnoho zastánců. Vše je postaveno na jediné otázce - reprezentativnost nebo akceschopnost vlády? Poměrné systémy generují poměrné zastoupení, které vcelku věrně kopíruje voličské nálady. Jsou tedy reprezentativní. Většinové volební systémy (USA, VB, Senát ČR) generují buď silné vlády nebo silnější zastoupení vítěze. Mohou ale vést a často vedou k systému dvou politických stran (USA), není to však pravidlem (VB). Osobně zastávám ten názor, že každá demokracie potřebuje svůj vlastní specifický volební systém, neboť neexistuje žádný universální a správný, který by fungoval všude stejně. Navíc je třeba každý systém pilovat, což platí u nových postkomunistických demokracií dvojnásob. 

Druhou překážkou ke změně je značná nevůle našich politických stran se dohodnout. A dohodnout se musí zejména naše dvě největší politické strany ODS a ČSSD, bez kterých v tuto chvíli nemůže nic projít. To však má svá další úskalí, neboť ta strana, která zrovna v průzkumech ztrácí, nebude chtít změnu volebního zákona, protože se obává větší volební porážky, která by při změně mohla nastat. Dále bude taková případná dohoda vždy oprávněně kritizována malými stranami, které se změny směrem od proporcionalismu budou vždy obávat. Avšak kompromis mezi velkými a malými stranami je ještě větší utopií. 

Naši zákonodárci o změnách sem tam to slůvko prohodí, ale jinak zachovávají sobě pohodlné status quo. Po volbách v roce 2006 se velmi diskutovalo o změně počtu poslanců, aby nedošlo k dalšímu patu. Snížení počtu poslanců na 199 (popř. zvýšení na 201) je však pouze kosmetickou úpravou. On takový případný souboj 100 ku 99 znamená prakticky to samé a otázku silné nebo jakkoli akceschopné vlády to neřeší. Změny to chce hlubší. 

Pokud tedy mluvíme o změně, nemluvíme o změně nějakých politických generací (byť toho by bylo potřeba ještě více), ale o principiálních změnách volebního systému. Nejprve se pokusím trochu nabourat představu našeho poměrného systému jako toho "nejdemokratičtějšího". Poměrný systém je skutečně v jistém smyslu nejdemokratičtější, tedy že přiřkne politickým stranám tak silné zastoupení, jak silnou mají voličskou podporu. To ale platí pouze v čistě poměrném systému, který najdeme například v Nizozemsku. Žádná vstupní klauzule pro vstup do parlamentu a jeden volební obvod znamená, že do dolní sněmovny se 150 poslanci stačí straně získat pouze 0,66% hlasů, aby získala jednoho poslance (100/150 poslanců = 0,66). 

Náš poměrný systém je ale silně znásilněný a v podstatě neplní svou úlohu. Vezměme si naše poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Pouze 6% hlasů propadlo, což není nikterak hrozivé číslo. Po přepočtení hlasů však došlo k výraznému pokřivení výsledků, za které může nejen prapodivné rozdělení do krajských obvodů. Nejvíce je to vidět na následujícím příkladě: KDU-ČSL získala 7,22% a Strana zelených 6,29%. Rozdíl činí méně než jedno procento. Přesto KDU-ČSL mohla do PS vyslat 13 poslanců a SZ pouze 6. To je více než dvojnásobek! Dále, vezměme si volební situaci v karlovarském kraji. Pro karlovarského voliče, který nechce volit ODS, ČSSD ani KSČM, je zde situace naprosto zoufalá. Zde se totiž rozděluje pouze 5 mandátů, které se de facto nemohou rozdělit jinak než ODS - 2, ČSSD - 2, KSČM - 1 (zamíchat situací nyní může TOP09). Cca 17% hlasů propadlo. SZ všude krom Vysočiny a Moravskoslezského kraje překročila 5% hlasů, získala však pouze oněch 6 poslanců. Reprezentativnost jakožto největší argument pro poměrný systém se u nás tedy značně vytrácí. 

A proč vůbec poměrný systém? Poměrný systém se hodí do heterogenních států, které dělí různá náboženství, jazyk, etnika nebo kultury. Zde ani není jiné alternativy a je třeba hledat reprezentativní zastoupení a následně kompromisy. Proto v zemích jakými jsou Belgie nebo Nizozemsko je proporcionalita žádoucí a poměrný systém nutný. Proč ale takovýto systém v kulturně homogenní zemi jakou je ČR? 

Většinový systém nahrává silným stranám. Ale nemusí to být vždy pravidlem a přináší jiná pozitiva. Vybíráme-li kandidáta na jednomandátové posty, volíme vlastně osobnost a nemusíme volit pouze stranu. V poměrném systému se i přes preferenční hlasy drží na stranických kandidátkách lidé, které bychom jinak nikdy nezvolili. Většinový systém tak posiluje nezávislé kandidáty. Naopak zcela marginalizuje strany radikální až extrémistické, výrazně by prodělala KSČM. Co je však nejdůležitější - proti absenci reprezentativnosti staví silné vlády se silným mandátem, které se nemusí opírat o přeběhlíky či o malou až menšinovou sílu v parlamentu. 

Netvrdím, že ČR potřebuje čistý většinový systém. Existují smíšené (Německo) nebo supersmíšené (Maďarsko) volební systémy, kde se můžeme inspirovat. Jedna věc je totiž jistá, náš systém není nastaven dobře. Ale něco můžeme udělat pro změnu i my. Pokud se jinak nezbavíme modrooranžového vidění světa a psychického bloku, který nám zamezuje volit menší strany (se slovy "stejně se tam nedostanou"), tak se můžeme těšit na další volební remízy... 

Pro další úvahy doporučuji např. knihu profesora Miroslava Nováka Jakou demokracii pro nové demokracie

 

Obrázek: idnes.cz 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.89

Diskuze

Michael Fiala

Blog nejen o globální politice a mezinárodním dění...
b13 22.jpg
Oblíbenost autora: 7.38

O autorovi

Student politologie a mezinárodních vztahů na FSV UK a historie na FF UK.

Kalendář

<<   říjen 2017

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

zapati.JPG